THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pražskí thrashmetaloví matadori (rok vzniku 2002) svoj druhý dlhohrajúci album vydali v roku 2014, odvtedy pribudlo jedno demo a dve EP. Tá druhá, najnovšia, vyšla ku koncu minulého roku, netradične na dvoch CD s minutážou 12:22 a 12:21. Šípim tu koncept, disky nesú názvy „Kruh krve“ a „Kruh hoven“, matne mi to pripomína Passoliniho 120 dní Sodomy, slávny film, ktorý som nevidel, po zhliadnutí niekoľkých fotiek z kontroverzného a do histórie zapísaného diela som pochopil, že nemusím vidieť všetko. Ešte že sa kapela pri námete na obal inšpirovala inde a je to sexy nielen na hudobný materiál, ktorým je „zaostalej vypráskanej kov“.
Tak sa volá aj úvodná skladba na prvom disku, poskladaná z riffov od VENOM, SEPULTURA, SLAYER, KREATOR a BATHORY. V podstate ide o poctu inšpiračným zdrojom, BAJONET sú už nie veľmi novými zástupcami „novej vlny starého thrash metalu“, toho špinavého, zúrivého a priamočiareho. Máma Teror (gitara, spev), Studna Strachu (basa, spev) a Thomas von Krchow (bicie, spev), plus štyria hostia so sólami a zbormi. Ak máte radi ten starý thrash, ktorý je orezaný na kosť a besniacu podstatu, bez „umeleckých“ ozdôb či odľahčenosti, zato so silnou dávkou zloby a až čiernkokovovou náladou tu i tam, sú BAJONET vaši ľudia. Skladby majú od 00:47 po 03:57, väčšinou pod dve minúty, takže rýchlosť, stručnosť, výprask, staroškolské sóla a prevažne zlostné, brechavé vokály plus miesta, kde spev a frázovanie príjemne pripomína majstra Štorma – „Pytle krve a sraček“.
Tu sa dostávame k textom, ktoré z hudby chytíte len sčasti a čítať sa vám ich nebude chcieť, lebo sú vysádzané do kruhu a načo si ukrútiť wilsona, všakže. „Matička válka“, „Archanděl Krematorsk“, „Uveďte mrtvé“, „Rekrucifikace“, „Francouzská sekyra“ (s citáciou Marseillaisy), takže vojna, zlo, násilie, smrť, morbidita. A tiež „Píči kyseliny“, „Kult kurev“, teda jazyk vulgárny, priamočiary, bez servítky, témy i oplzlé, BAJONET rozhodne nehrajú pre nejakých chruňov či pochábľov. Pár intier z filmov, nejaké melodickejšie momenty, ale celkovo thrash metal z čias, kedy bol najextrémnejším metalovým žánrom. Chytľavý matroš, zároveň kope a nepozná žarty.
7 / 10
Vydáno: 2020
Vydavatel: Support Underground
Stopáž: 24:43
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.